Předmluva:
Celé léto je horko – až děsivé vedro s teplotami stále nad 30 stupňů a „Italské nebe“ se sluníčkem….. to se nám to krásně pojede přes Krušné hory, kde bude chládeček, ale sluníčko…. Už se těším !!!!
SOBOTA
Přes komplikovanou dopravu (výluka na železniční trati z důvodu stavby nové silnice) dojíždíme po poledni do zamračených Českých Hamrů a jsme ubytováni v penzionu Pohoda. Zahřívací výlet je cesta do Německa k parní úzkorozchodce. Počasí se mračí více a více a i začíná pršet – to bylo poprvé a naposled, kdy jsme se před deštěm snažili schovat. Večer mají přijet Urbanovi – 22:30 se dozvídáme, že se vrací do Prahy a do Řevnic pro pasy a přijedou ráno.
Ujeto na kole: 11 km
NEDĚLE
Ráno se vítáme s Urbanovými – téměř celou noc strávili v autě. Zanecháváme je v Pohodě, kde kafíčkem a čokoládou se snaží získat síly pro jízdu na kole a vyrážíme opačným směrem než vede trasa do Vejprt (je to totiž z kopce) naproti vlaku. Díky Ivanovi ve Vejprtech přidávají k motoráku další vagón s prostorem pro kola a tak se k nám do vlaku v Českých Hamrech vejdou Urbanovi.
Začíná pršet. Když v Nové Vsi vystupujeme, prší – mrholí – leje…. V poledne nás zachraňuje penzion Inka u Kaleku s ňam , ňam jídlem. Zde se také setkáváme s další naší cykloskupinou.
Do té doby jsem si myslela, že jsme díky dětem pomalejší než ostatní turisti – opak je pravdou. Nemáme sice výdrž na 60 km, ale v kopci u Kaleku naše děti v pohodě předjely pěšky jdoucí naše turisty a já abych dětem neudělala ostudu, tak jsem tedy taky šlapala (nebo se na chvíli zastavila a kochala se zamračenou krajinou, protože jsem už nemohla) a byl to pro mě asi nejhorší kopec. Až Filípek bude větší a bude mít větší kolo – to bude super rychlík!
Prší - leje…. Ale Hora Svaté Kateřiny se blíží…
Spíme ve školní ubytovně a my s dětmi dostáváme do pokoje elektrická kamínka na usušení … super!
Večer máme povídání s místostarostou Kateřiny - je to pošuk se spoustou plánů, např. mají železniční vagón, který vjíždí do tunelu, z kterého je restaurace. Ale tunel tam není a železnice taky ne, prý časem.
Ujeto na kole: 42 km (7km Vejprty + 35 km trať)
PONDĚLÍ
Ráno nás vítá mrholení, mlha a vítr. Odjíždíme přes Německo (ňam maliny a borůvky). Vítáme každou přestávku v dešti. Těšíme se do Českého Jiřetína na oběd v suchu. Ale ouha. V Jiřetíně však fungují jen Vietnamci a tak pokračujeme k penzionu Barbora – do děsivého kopce, ale stálo to za to. Po dvou hodinách baštění dobrůtek v teploučku a suchu vyrážíme posilněni po české straně směr Moldavan. Ivan vybírá „tečkovanou“ trasu a pak hezkou nábližku, kterou ocenily hlavně děti: neznatelná cesta, která je přerušená vymletou strouhou s potůčkem. Přijíždíme mezi prvními k hotýlku Moldavka (krásný z venku, ale drahá noclehárna uvnitř) a jsme v šoku: po dvou dnech se zamračeným nebem se objevila skulinka se sluníčkem !!!
Ujeto na kole: 36 km
ÚTERÝ
Mlha. Ivan s Frantou vyrážejí na 15 km sprint na Cínovec, kde čekají na dětičky, které jsou popovezeny autem hlavním organizátorem panem Novotným. Já s Petrou vyrážíme až po předání dětí do auta. Ivan se obává, že zabloudíme a sjedeme z hřebenu Krušných hor do městečka se jménem HROB….trochu jsme ho telefonem napálily, ale jsme šikovné a na Cínovci se všichni setkáváme. Počasí se lepší a chvílemi i vysvítá sluníčko. Máme hlad, ale všude je zavřeno. Projíždíme přes stavbu dálnice a přes hory a doly po hezkých silničkách dorážíme do Tisé,.Čekají nás nádherné pískovcové skály kolem a pokračující prima nálada mezi námi, ale také organizační a ubytovací problémy a zmatky (Urbanovi bydlí v campu, nemají deky ani povlečení a skutečná cena je dražší než oznámená; my bydlíme v penzionu, v hezkém, ale jen v tří lůžkovém pokoji ).
Ujeto na kole: děti 32 km, dospělí 48 km
STŘEDA
Je odpočinkový den a nejkrásnější počasí. Vyrážíme na rozhlednu na Děčínském Sněžníku a po obědě pokračujeme pěšky v prolézání Tiských stěn, paráda.
Ujeto na kole: 12 km
Pěšky: nelze říci, děti určitě 3x více než dospělí
ČTVRTEK
Loučíme se s Frantou – vrací se pro auto do Českých Hamrů a my sjíždíme z vrcholů Krušných Hor do Děčína, kde Petra s dětmi končí a čeká na Frantu s autem. My pokračujeme vlakem (opět byla výluka – ale podařilo se nám propašovat 5 kol do autobusů) na Jedlovou (a zase prší) a pak na kole na místo turistického srazu do Krásné Lípy. Bydlíme v penzionu na Bělidle – starodávném dřevěném stavením, které bylo nóbl přestavěné.
Večer je slavností zahájení srazu a zpívá lehce namazaný Honza Vyčítal.
Ujeto na kole: my 40 km, Petra s dětmi 20 km
PÁTEK
Je den Mikulášovic a tak vyrážíme tímto směrem. Přes děsné kopce a sjezdy dorážíme do městečka, které je celé ve znamení turistů a já si uvědomuji, že má Zuzanka svátek a tak kupujeme dobrůtky a trochu slavíme.Vláčkem si zkracujeme zpáteční cestu a přes vesničku Zahrady, kde jsem toužila znovu uvidět a dětem ukázat Geologickou mapu, jsme se vrátili do Krásné Lípy. Pak už loučení a šup na vlak.
Cestou vidíme nádhernou duhu, která tak trochu symbolizuje naše deštivé putování Krušnými horami.
Ujeto na kole: 27 km
Spíše dojmy než popis zaznamenala Jana
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
