Baccara 2004

Baccarra

Strávili jsme hezký týden v Jeseníkách v Karlově.  Sjelo se  nás 43 (?)  - chalupa praskala ve švech. Naše  obavy o dostatek sněhu  byly bezpředmětné – hřebeny Jeseníků hlásily 2 m a v Karlově bylo „pouze“ 75 cm.

Stručně řečeno: sníh super, chalupa perfektní, majitelé nesympatičtí, jídlo nejhorší, co jsme kdy zažili.

O „nezaujaté“ zhodnocení pobytu jsem požádala jednoho z účastníků – Pavla:

-         Těšil ses na týdenní odpočinek s rodinou ?

V práci mám obvykle takový fofr, že na nějaké těšení není zrovna příliš času. A jestli tomu nabitému programu někdo říká odpočinek, pak tím patrně myslí aktivní odpočinek po týdnech nudného vysedávání v kanceláři. To není můj případ.

-         Co cesta z Prahy ? Nebyla příliš dlouhá pro Tebe, děti ?

Poslední dlouhá cesta byla z Chorvatska, ty bylo asi 1200 km nonstop. Tahle poklidná cestička po naší vlasti mě nečinila obtíže. Děti koukaly na Piráty z Karibiku a pak ještě na něco, takže dokud mám dost DVDček, pojedou se mnou ochotně kamkoliv. Lucka koukala s nimi a Šmudla si koukala na víčka zevnitř, takže pohoda.

-         Byl jsi spokojený s ubytováním ?

No já byl navýsost spokojen. Obzvlášť poté, co jsem viděl ostatní pokojíčky. Ve srovnání s nimi bylo naše prezidentské apartmá skvostné. Chvílemi jsme se hledali. Naprostá spokojenost.

-         A co pan a paní majitelé ? Nezdáli se ti, že si přejí, abychom byli hluchoněmí a vznášeli se nad podlahou ?

To nemohli být majitelé. Já měl pocit, že si tam odpykávají 200 hodin veřejně prospěšných prací, které vyfásli za travičství. Což je i odpověď na další otázku.

-         A co jídlo ? Chutnalo ti a byl jsi spokojený s nabídkou ?

Snídaně byly fajn. Ale ty se nevařily. Hurá.

-         Vyzkoušel jsi  místní specialitky ?

A to bylo co?

-         Projel ses kromě sjezdovek i na běžkách nebo na snowboardu ?

Kromě jízdy na lyžích mě ještě dvakrát ujely nohy a jednou prst při rýpání v nose.

-         Jak jsi strávil večery ( jen co jde sdělit pro veřejnost )

Spánkem. Zpočátku. Posezením s přáteli. Později. I když tentokrát mi to přišlo slabší.

-         Jak bys zhodnotil  program pro děti (pozn. opovaž to kritizovat – spojím se s Luckou a zboucháme tě)

Smělý, úžasný, fantastický, brilantní, nepřekonatelný ………

-         kdybych měla heslovitě a chronologicky popsat, co si z Baccary budu  já pamatovat, tak je to:  vyměňování pokojů při příjezdu – první blinkání po večeři – oslava Tomášů – běžková hřebenovka za nepříjemného počasí a s Renatou, která byla poprve na běžkách a navíc se zlomenou kostrčí - další blinkáńí dětí – střet  Šmudly s Pomou – výlet s boby - přebalovaní  9 měsíčního Vojtíška dětmi  - 5 nohou a jedna ruka – oblézání židlí – vylézání Sparťanů ke stropu – elektrárna Dlouhé Stráně – hladová cesta k záchrannému cíli k motorestu v Janově u Litomyšle

na co Ty budeš vzpomínat ?

Ivanovi musím říct, že když chci jíst, formulace „Zastavit se v restauraci nestačí“ - bavím se, jak si ostatní mění jeskyňky – peru po prvním blinkání – tlemí se mi Sgall – celý den odpočívám – Sgall pere po poblinkaném dítěti– tlemím se Sgallovi – mám dovolenou, jedu pracovat do Zlína – jedu se Šmudlou do nemocnice – odpočinkový den s Ivanem, taháme děti na bobech z kopce – poprvé na lyžích – podruhé na lyžích – všichni v klidu balí, já jedu do nemocnice na kontrolu se Šmudlou – elektrárna supr – jsem doma, kdy bude ta dovolená?

Pavel & Jana

Fotek je jen pár, neb mi po třech dnech odešel foťák a k dodání fotografií ze svých přístrojů se nikdo jiný nemá. Jo to je ochoty.

Pavel